O nás
Systém sebeobrany a boje v KAKUSHINKANu je chápán v rámci BU TAI JUTSU, což znamená bojové umění těla. Základem pro veškeré učení je TAI JUTSU, které tvoří základ mnoha a mnoha různých škol s bojovým uměním. TAI JUTSU se překládá jako umění těla a ani u nás tomu není jinak.
Náš systém sebeobrany byl položen na funkčních technikách z některých, naším učitelem studovaných, směrů bojových umění, které obohacují náš svět, a jejichž chápání bylo ovlivněno především japonským pojetím práce s tělem. Poté byly techniky a systémy srovnávány, tříbeny a pojmenovávány v průběhu času pomocí různých pramenů a zkoumání, a je třeba podotknout, že vždy je co zdokonalovat. V našich technikách se nachází prvky jujutsu, aikido, judo, ninjutsu i karate, tudíž techniky jemné i tvrdé. Jelikož jde o neohraničený systém, je možné v něm použít varianty různých bojových prvků. Tento systém nemá žádné tradiční základy (to bude logicky záležitost dalších možných generací) a pojetí, kromě chápání velikosti válečníků dob minulých, samurajů, ninjů a všech, kteří se jakkoli zabývali překonáváním druhých, ale především překonáváním sebe, svých vlastních těl a myslí.
Systém sebeobranných a útočných technik je u nás postaven od úplných základů až po systémově propracované chápání boje. Tudíž je trénink možný pro téměř všechny zájemce, co se týče věku, tak i pohybové vyspělosti, pro chlapce a dívky, muže i ženy. Při počátečních trénincích každý přijde na to, že v jeho mozku není zdaleka tolik nervových spojení, aby byl schopen veškeré pohyby (i ty základní) pochopit okamžitě. V Kakushinkanu je hlavním znakem KANNIN což znamená TRPĚLIVOST a je opravdu nezbytné si tuto vlastnost osvojit už jen proto, že na každý pás (bílý, oranžový, zelený, atd.) je u nás vyžadováno pět zkoušek. S takovou praxí je možné se setkat ve velice málo školách, jestli vůbec někde. Z toho plyne, že studium je opravdu obsáhlé a jen opravdu málo jedinců je ochotno tomuto studiu věnovat svůj čas.
Po zvládnutí základních pohybů akrobacie, odvalů, pádů, úderů, kopů atd. nastupuje studium páčení, házení, boje jemného i tvrdého. Dále studium citlivých bodů na těle. V neposlední řadě se přidružuje k umění těla také umění boje se zbraněmi. Chápeme boj se zbraní jako “prodlouženou ruku“, tudíž je to logicky nástavba na náš vlastní plynulý pohyb. Pro boj a trénink boje se zbraněmi by však již každý měl být schopen ovládat své tělo, jinak je možné velmi rychle přijít k nějakému úrazu, nebo zmrzačit spolužáka.
Tréninky v dojo Dendó probíhají se zaměřením na potřeby každého jednotlivého žáka, jelikož si to můžeme dovolit z důvodu počtu zájemců. Kakushinkan byl vždy o malých skupinkách studujících a to platí i dnes … prozatím.
Naše škola toho času, tj. rok 2016, má “pouze“ dva studenty s hnědým pásem a tři studenty s černým pásem (kromě ostatních technických stupňů), ač se její existence traduje od roku 1994. Z toho plyne, že málo lidí má tolik trpělivosti, kolik je ke studiu u nás potřeba. Samozřejmě ne každému náš systém vyhovuje. Mnozí lidé již přišli mezi nás, něco se naučili a někteří šli po čase zase svou vlastní cestou.
Fotografie z Hombu Dojo z roku 1995